Jídla v prášku – budoucnost stravování, zbytečnost, nebo možná alternativa?

V šesté epizodě pořadu Tlouštíci EXTRA jsem ukázal, že komplexní produkty programu Cambridge Weight Plan (CWP) mohou být pomocí pro všechny, kteří si jídlo nechtějí nebo nezvládají chystat sami, při nedostatku času na přípravu běžné stravy, nebo pro ty, kteří na cestách nechtějí využívat rychlých občerstvení a dávají přednost kvalitní vyvážené stravě. V následujícím článku popíšu z čeho a jak se produkty CWP vyrábí.

 

Produkty Cambridge Weight Plan

Produkty Cambridge Weight Plan

Trochu (opravdu jen trochu) teorie

Je sušené mléko skutečná potravina? Pro mnoho lidí se to zdá být nepochopitelná otázka, protože ve výsledku vidí bílý prášek, který určitě prošel nějakými chemickými úpravami. Ale na otázku, zda považuje za skutečnou potravinu třeba čaj, bylinky nebo sušené houby většina lidí odpoví kladně. Proces sušení je starý jako lidstvo samo – jedná se proces konzervace. Moderní technologie umožnily sušit i potraviny, o kterých bychom v minulosti ani neuvažovali. Technologie, jako je spray drying nebo lyofilizace otevřely nové cesty konzervace a použití potravin. Setkat se tak můžete nejen s ovocem, které je vysušené v celém objemu, ale i se sušeným mlékem a dokonce i šťávami z rostlin.

Historie

První proteinové prášky se začaly objevovat přibližně v 60. letech minulého století. Trvanlivé potraviny jsou známy ale podstatně déle (pemmican, jerky, biltong). V současnosti se tak můžeme setkat s celou řadou potravin v prášku, které na první pohled vypadají stejně. Díky svému složení mohou mít různá použití. Příkladem jsou proteiny, dětské výživy, sušené mléko, sušené rostlinné džusy, alternativy běžného jídla, potraviny pro redukci hmotnosti.

Legislativa

Pokud bychom se bavili o posledně zmiňované skupině potravin pro redukci hmotnosti, je situace na trhu z důvodu změny legislativy na úrovni EU poměrně nejasná. Složení těchto potravin, dříve legislativně popsaných jako „náhrada jednoho nebo více jídel“, není aktuálně regulováno a všechny tak spadají do kategorie obohacené potraviny. Přibližně dva roky zpátky došlo ke zrušení směrnice EU, která složení definovala, a kvůli tomu je novelizovaná Vyhláška 54/2004 Sb. vyškrtnula. Nová definice se očekává přibližně v letech 2021 – 2022. Orientovat se tak můžeme pouze podle této vyhlášky před její novelizací.

Kvalita

Kvalita těchto potravin je dána použitými surovinami. Nalézt zde můžeme nejen usušené klasické potraviny (mléko, rostlinné prášky, mouky a další), ale i technologicky připravené suroviny (vitaminový a minerální premix, maltodextrin, barviva, aromata, izolované proteiny…). I v těchto surovinách je ale kvalitativní rozdíl, příkladem mohou být třeba barviva, která mohou být přírodní, přírodně identická nebo syntetická. Obdobné rozdíly tak najdeme u celé řady surovin.

Použití alternativ stravy v praxi

Osobně vidím možné dvojí použití, oboje mám vyzkoušené vlastní praxí – alternativa jídla, pokud nestíhám jíst běžnou stravu, forma expediční stravy a podobně, a dále jako jedna z možných cest pro redukci hmotnosti.

První varianta využití

První možnost mám vyzkoušenou díky vlastnímu návrhu podobného produktu určenému právě pro skupinu aktivních lidí. Často řeším dotazy na sociálních médiích, že je to zbytečné. Můj názor je opačný, existují lidé, kteří toto usnadnění krátkodobě nebo dlouhodobě využijí. Sám jsem měl možnost se zúčastňovat třeba 8hodinových jednání v rámci korporátních společností. Déle řeším, jak minimalizuji hmotnost batohu v rámci celodenního freeride mimo areál (snowboard). Můj kamarád tuto alternativu využívá jako expediční stravu v rámci kurzů přežití, které provozuje. Další si ji brali na několikadenní túry do hor jako jedno z jídel s vynikající energetickou densitou. Člověk, který podobné situace nezažil, možná i tak možná použití bude rozporovat.

Druhá varianta využití

Druhá varianta je zahrnutí speciálních produktů v rámci redukčního programu. Energetická hodnota takového produktu bývá přibližně 200 kcal (takto to bylo dříve definováno ve výše zmíněné vyhlášce a v budoucnu asi po novelách opět bude). Klinické ověření takovýchto postupů vidíme v posledních studiích zkoumající toto použití jako možnou variantu pro léčbu cukrovky 2. typu. Jedná se o studie DiRECT, DROPLET, Preview a Brown (2020), ve kterých byly požity produkty vyrobené firmou Cambridge Weight Plan.

Ať už tyto typy produktů uznáváte a používáte, nebo je jako UZPP (ultrazpracované potravinářské produkty) odmítáte, realitou zůstává, že mají svoje místo. Dlouhodobou prioritou by měl být vyvážený, vhodně sestavený jídelníček podle preferencí daného člověka, ať již jako klasický racionální (středomořská dieta) nebo jako low carb. Cesta k němu pro některé ale může vést právě přes tyto produkty, nejlépe v kombinaci s edukací a postupným přechodem, protože to, co je odlišuje, je právě jednoduchost použití.

Podrobné informace o programu Cambridge Weight Plan včetně výsledků lékařské studie DROPLET v přehledné formě najdete na stránce o Cambridge Weight Plan. Svého poradce si pak můžete s ohledem na své bydliště a další preference vybrat z přehledu poradenských center CWP.

Sdílejte článek:

Zanechte komentář:

Vaše jméno:
Web:
E-mail:
Zpráva:

Nejnovější články:

Jak efektivně na jojo efekt

Read more...

11.08.2020

BMI – vhodný nástroj nebo zavádějící hodnota?

Read more...

28.07.2020

Bioimpedance – má vůbec význam?

Read more...

14.07.2020

Dr. Alan Howard - zakladatel Cambridge Weight Plan

Read more...

02.07.2020

Jan Jirka - zpět do formy

Read more...

29.06.2020

© 2020 – WeFit 4U, s. r. o., Třeboradická 1070/37, 182 00 Praha 8-Kobylisy, IČ: 09050515