Je nadměrná tělesná hmotnost spojená s horším zdravím srdce u lidí, kteří pravidelně cvičí?

Má tělesná hmotnost vliv na srdeční choroby? V minulém článku jsme se podívali na vztah středomořské diety a potenciálního následného infarktu u lidí, kteří jej už prodělali. V dnešním článku u srdce zůstaneme a podíváme se na vztah nadváhy a srdečních chorob.

Jeden z morbidnějších vtipů se ptá, kdy muž začne cvičit – odpovědi jsou dvě, má novou přítelkyni anebo prodělal infarkt. Řada lidí si svůj zdravotní stav uvědomí bohužel až ve chvíli, kdy je jejich zdraví poškozené nenávratně. Jak je to ale v případě, že máme nadváhu a přesto cvičíme? Ovlivní to nějak případná rizika?

Na tuto otázku odpověděla studie zveřejněná 22.1.2021 v časopise European Journal of Preventive Cardiology, deníku Evropské kardiologické společnosti (ESC – European Society of Cardiology) a vyjasnila tak vztah mezi tělesnou hmotností, fyzickou aktivitou a zdravím srdečního systému.

Existují určité důkazy, že fitness může zmírnit negativní účinky nadměrné tělesné hmotnosti na zdraví srdce. Předpokládalo se, že u dospělých a dětí může mít „tlustý, ale fit – fat but fit“ podobné  kardiovaskulární zdraví jako „hubený, ale nezdravý – thin but unfit“. To vedlo ke kontroverzním návrhům postupů v oblasti zdraví, které upřednostňovaly fyzickou aktivitu a kondici před hubnutím.

Studie použila údaje od 527 662 pracujících dospělých ve Španělsku. Průměrný věk účastníků byl 42 let a 32% byly ženy.

Účastníci byli rozděleni podle BMI:  normální hmotnost (BMI 20,0-24,9 kg / m2), nadváha (BMI 25,0-29,9 kg / m2) nebo obézní (BMI 30,0 kg / m2 nebo vyšší). Kromě toho byly rozděleni podle úrovně aktivity: 1) pravidelně aktivní (definované jako minimum aktivity stanovené WHO); 2) nedostatečně aktivní (občasná aktivita, méně než minimum stanovené WHO); 3) neaktivní (žádné cvičení). Kardiovaskulární zdraví bylo stanoveno podle tří hlavních rizikových faktorů pro infarkt a mozkovou mrtvici, konkrétně: cukrovka, vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak.

Přibližně 42% účastníků mělo normální váhu, 41% mělo nadváhu a 18% bylo obézních. Většina byla neaktivní (63,5%), zatímco 12,3% bylo nedostatečně aktivních a 24,2% bylo pravidelně aktivních. Přibližně 30% mělo vysoký cholesterol, 15% mělo vysoký krevní tlak a 3% mělo cukrovku.

Vědci zkoumali souvislosti mezi každou skupinou podle BMI, skupinou aktivit a třemi rizikovými faktory. Na všech úrovních BMI byla jakákoli aktivita (bez ohledu na to, zda splňovala minimum stanovené WHO nebo ne) spojena s nižší pravděpodobností cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo vysokého cholesterolu ve srovnání se skupinou, která neměla žádné cvičení.

Další výsledek ale může překvapit. Účastníci s nadváhou a obezitou však měli větší kardiovaskulární riziko než jejich vrstevníci s normální hmotností, bez ohledu na úroveň aktivity. Například ve srovnání s neaktivními jedinci s normální hmotností měli aktivní obézní lidé přibližně dvakrát vyšší pravděpodobnost vysokého cholesterolu, čtyřikrát vyšší výskyt cukrovky a pětkrát vyšší pravděpodobnost vysokého krevního tlaku.

Závěr této velké studie tedy zní, že fyzická aktivita neodstraní negativní účinky nadměrné tělesné hmotnosti na zdraví srdce. Platí tedy to, co vám poradí mnoho lidí z oboru – zdravý životní styl je kombinací vhodné stravy, přiměřené hmotnosti, vhodné pohybové aktivity, odpočinku a celkové psychické a fyzické pohody. A pokud máte v některé z uvedených oblastí rezervy, zkuste se obrátit na daného specialistu, za vaše zdraví vám to určitě stojí.

1. Zdroj: Pedro L Valenzuela, Alejandro Santos-Lozano, Alberto Torres Barrán, Pablo Fernández-Navarro, Adrián Castillo-García, Luis M Ruilope, David Ríos Insua, José M Ordovas, Victoria Ley, Alejandro Lucia. Joint association of physical activity and body mass index with cardiovascular risk: a nationwide population-based cross-sectional study. European Journal of Preventive Cardiology, 2021; DOI: 1093/eurjpc/zwaa151

Oblasti výživy a suplementace se věnuji přibližně 12 let. Jsem spolumajitelem firmy WeFood Nutrition, která vyrábí, ale především sama vyvíjí doplňky stravy. Své zkušenosti s redukční výživou využívám v rámci Programu The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan, kde působím jako školitel nových poradců. Zároveň jsem spolumajitelem jedné z poboček. Vedle těchto činností se nyní věnuji založení Asociace pro funkční potravinu, která bude mít za úkol předávat veřejnosti aktuální informace o výživě, vycházející z nejnovějších vědeckých poznatků, a také vytvářet mediální zázemí pro odborníky z praxe a lékaře.