Vitamin C – tak trochu jiný pohled

Vitamin C je asi vitaminem s nejširším spektrem účinků na lidský organismus – stačí se podívat i na počet zdravotních tvrzení povolených legislativou (nařízení (ES) č. 1924/2006: Příloha 3:  Seznam  schválených zdravotních  tvrzení). Podzim se už předvedl v plné síle a s ním přichází i období celé řady nemocí (pokud pomineme aktuální epidemii sars-cov-2 a onemocnění COVID-19).

Mezi obecná doporučení patří konzumovat potraviny s jeho vysokým obsahem, případně doplnit vitamin C pomocí nějakého doplňku. Pouze pro úplnost uvádím potraviny s jeho vysokým obsahem:

Tabulek samozřejmě naleznete více, některé i mnohem podrobnější, ale tato ukazuje v ČR běžně dostupné potraviny. Je nutné si také uvědomit, že vitamin C je velmi labilní – rozkládá se působením tepla, světla i vlivem sušení. Nižší ztráty vykazuje lyofilizace (šokové sušení mrazem).

Řada poradců bude zastávat pouze příjem z potravin, jiní neváhají sáhnout po doplňku. Existuje ale nějaké srovnání mezi přírodní a syntetickou formou? A co nějaká bezpečná hranice přijímaného množství? Existuje nějaké optimum? Naštěstí se jedná o poměrně dobře prozkoumanou látku, můžeme se tedy podívat na výsledky celé řady studií a výsledky porovnat.

Člověk nemá schopnost syntetizovat vitamin C. Získává jej proto z vnějších zdrojů. Průmyslová výroba používá 2 způsoby, oba mají jako základ glukózu. Jedná se také o první vitamín, který byl syntetizován (1933). Aktuálně je dominantním producentem vitaminu C Čína, kde se vyrábí 95% celosvětové produkce a kde byl také v 60. létech 20 století vynalezen aktuální způsob výroby.¹⁾ Syntetická a přírodní forma vitaminu C je identická, přírodní formy (ovoce a zelenina) ale navíc obsahují řadu dalších mikronutrientů (vitaminy, minerály), vlákninu a fytonutrienty – přítomnost některých těchto látek může ovlivňovat biologickou dostupnost vitaminu C (pozitivně i negativně(in vitro)).²⁾⁷⁾

Známá je například interakce mezi vitaminem Ca vitaminem E – řada ovoce a zelenina obsahuje oba tyto vitaminy a tak můžeme tyto interakce očekávat. Vitamin C je také známý svojí schopností zvyšovat vstřebatelnost nehemového (trojmocného) železa svojí schopností redukovat trojmocné železo na dvojmocné. 3)4) Na druhou stranu ale nevíme, zda železo zvyšuje dostupnost vitaminu C – studie na lidech tuto schopnost neprokázaly. ⁵⁾⁶⁾

Předchozí studie prováděné na zvířatech uváděly jiné závěry, než později ukázaly studie na lidech. Závěry studií na zvířatech ve většině případů ukazovaly, že lepší biologická dostupnost byla v případě přírodní formy vitamínu C, tedy formy, která kromě samotného vitaminu obsahovala i široké spektrum bioflavonoidů. Na rozdíl od studií na zvířatech studie prováděné na lidech ukázaly malý rozdíl v biologické dostupnosti v plazmě plazmy a / nebo moči mezi syntetickým vitaminem C a tím z různých druhů ovoce, ovocných šťáv a zeleniny. ^8-15)

Studie ukázaly i několik zajímavostí – například vitamin C byl lépe absorbován z vařené brokolice než ze syrové (rozdíl cca 20% v plazmě), což bylo vysvětlováno snazším žvýkáním.

Jedna z posledních studií na lidech jasně prokázala, že nejsou rozdíly v biologické dostupnosti přírodní (vit C získaný z kiwi) a syntetické formy vitaminu C – měřeno v celé řadě vzorků (plazma, sperma, leukocyty a tkáň kosterního svalstva)¹⁵⁾. Navíc prokázala, že další živiny a fytochemikálie přítomné v kiwi ani nezvyšují ani neinhibují absorpci vitaminu C z ovoce u lidí.

Farmakokinetické studie jsou zaměřené na změny hladin vitaminu C v plazmě a v moči v rámci několika hodin po požití testované substance. Vitamin C ve formě doplňků dosahuje maximální hodnoty v krevní plazmě přibližně 2-3h po požití.

Předchozí studie na zvířatech naznačovaly, že v kombinaci s bioflavonoidy je rychlost vstřebávání vitaminu C pomalejší, ale plocha pod křivkou jeho koncentrace v krevní plazmě je větší – stejné chování bylo potvrzeno také ve studii na lidech. ¹⁶⁾ Extrakt z citrusových plodů zpozdil maximum přibližně o hodinu a zvýšil biologickou dostupnost o 35% (použito 500 mg vit C).

Porovnání křivek hladin vitaminu C samotného a v kombinaci s citrusovým extraktem ¹⁶⁾

Situace ale není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. U lidí, kteří měli vyšší hladinu vitaminu C už předtím (předsycení), došlo v případě kombinace vitaminu C a extraktu z citrusů k tomu, že měli i zvýšené vylučování vitaminu C močí než ti, kteří měli pouze samotný syntetický vitamin C. toto zjištění naznačuje, že vylučování vitaminu C může ovlivnit jeho výchozí hodnota v organismu. Dvě další studie dospěly ke stejnému zjištění ⁹⁾¹⁷⁾, jiné toto nepotvrdily a obě hodnoty byly porovnatelné. ^18-22)

Dávky vitaminu C do 2000mg / den jsou považovány za bezpečné. 23) Je ale také třeba zmínit, že čím vyšší je dávka, tím nižší je biologická dostupnost (jednorázové dávky nad 200mg). Vhodnější je proto v případě vyšších dávek aplikace po menších dávkách několikrát denně. Vhodnější jsou také formy s pozvolným uvolňováním, které vykazují vyšší biologickou dostupnost. Soli vitaminu C také nevykazují vyšší biologickou dostupnost pro člověka (bylo potvrzeno pro zvířata – krysy, nebyl rozdíl ve studii na lidech ²⁴⁾ ). Ester-C tedy nemá vyšší biologickou dostupnost než kys. L-askorbová, vykazuje ale vyšší toleranci pro lidi, kteří jsou citliví na kyselé jídlo.

Jednou z doporučovaných forem je lipozomální vitamin C. Lipozom je dutá kulovitá struktura z lipidové dvojvrstvy, která může sloužit jako obal na vitamin a umožňuje dopravit látku na konkrétní místo v organismu. Srovnání mezi lipozomální, běžnou a intravenózní aplikací ukazuje následující graf: ²⁵⁾

Hodnoty vitaminu C v krevní plazmě byly vždy výrazně vyšší při intravenózním podání než v případě orální aplikace (lipozomální i běžná forma). Při porovnání orální formy byla plocha křivky koncentrace vitaminu C v krevní plazmě a mírně vyšší u lipozomálního vitaminu C.

Studie provedené na lidech neukázaly žádný rozdíl mezi syntetickou a přírodní formou vitaminu C. Farmakokinetické studie prokázaly malé rozdíly, které ale mají minimální fyziologický dopad. Navíc bylo prokázáno, že výsledky studií týkajících se vitaminu C provedených na zvířatech nelze aplikovat na člověka a další srovnávací studie mezi účinkem na zvířata a lidi nemají v budoucnu smysl.

Z hlediska racionální výživy je chodné konzumovat potraviny s přirozeným obsahem vitaminů z důvodu přítomnosti dalších látek, které mají pro člověka benefity (makroživiny, stopové prvky, minerály, vitaminy, fytosloučeniny aj.) V případě použití doplňku je na každém z vás, jakou formu si vyberete, lipozomální forma vykazuje pouze malý rozdíl oproti standardní kys. L-askorbové.

1. wikipedia.org
2. Nutrients 2013, 5, 4284-4304; doi:10.3390/nu5114284
3. Beck, K.; Conlon, C.A.; Kruger, R.; Coad, J.; Stonehouse, W. Gold kiwifruit consumed with an iron-fortified breakfast cereal meal improves iron status in women with low iron stores: A 16-week randomised controlled trial. Br. J. Nutr. 2011, 105, 101–109.
4. Hallberg, L.; Brune, M.; Rossander, L. Effect of ascorbic acid on iron absorption from different types of meals. Studies with ascorbic-acid-rich foods and synthetic ascorbic acid given in different amounts with different meals. Hum. Nutr. Appl. Nutr. 1986, 40, 97–113.
5. Bates, C.J.; Jones, K.S.; Bluck, L.J. Stable isotope-labelled vitamin C as a probe for vitamin C absorption by human subjects. Br. J. Nutr. 2004, 91, 699–705.
6. Mangels, A.R.; Block, G.; Frey, C.M.; Patterson, B.H.; Taylor, P.R.; Norkus, E.P.; Levander, O.A. The bioavailability to humans of ascorbic acid from oranges, orange juice and cooked broccoli is similar to that of synthetic ascorbic acid. J. Nutr. 1993, 123, 1054–1061.
7. Park, J.B.; Levine, M. Intracellular accumulation of ascorbic acid is inhibited by flavonoids via blocking of dehydroascorbic acid and ascorbic acid uptakes in HL-60, U937 and Jurkat cells. Nutr. 2000, 130, 1297–1302
8. Mangels, A.R.; Block, G.; Frey, C.M.; Patterson, B.H.; Taylor, P.R.; Norkus, E.P.; Levander, O.A. The bioavailability to humans of ascorbic acid from oranges, orange juice and cooked broccoli is similar to that of synthetic ascorbic acid. Nutr. 1993, 123, 1054–1061.
9. Pelletier, O.; Keith, M.O. Bioavailability of synthetic and natural ascorbic acid. Am. Diet. Assoc. 1974, 64, 271–275.
10. Hartzler, E.R. The availability of ascorbic acid in papayas and guavas. Nutr. 1945, 30, 355–365.
11. Clayton, M.M.; Borden, R.A. The availability for human nutrition of the vitamin C in raw cabbage and home-canned tomato juice. Nutr. 1943, 25, 349–369.
12. Todhunter, E.N.; Fatzer, A.S. A comparison of the utilization by college women of equivalent amounts of ascorbic acid (vitamin C) in red raspberries and in crystalline form. Nutr. 1940, 19, 121–130.
13. Hawley, E.E.; Stephens, D.J.; Anderson, G. The excretion of vitamin C in normal individuals following a comparable quantitative administration in the form of orange juice, cevitamic acid by mouth and cevitamic acid intravenously. Nutr. 1936, 11, 135–145.
14. Johnston, C.S.; Dancho, C.L.; Strong, G.M. Orange juice ingestion and supplemental vitamin C are equally effective at reducing plasma lipid peroxidation in healthy adult women. Am. Coll. Nutr. 2003, 22, 519–523.
15. Carr, A.C.; Bozonet, S.M.; Pullar, J.M.; Carr, A.C.; Bozonet, S.M.; Pullar, J.M.; Simcock, J.W.; Vissers, M.C. A randomised steady-state bioavailability study of synthetic and natural (kiwifruit-derived) vitamin C. Nutrients 2013, 5, 3684–3695.
16. Vinson, J.A.; Bose, P. Comparative bioavailability to humans of ascorbic acid alone or in a citrus extract. J. Clin. Nutr. 1988, 48, 601–604.
17. Jones, E.; Hughes, R.E. The influence of bioflavonoids on the absorption of vitamin C. IRCS J. Med. Sci. 1984, 12, 320.
18. Kondo, Y.; Higashi, C.; Iwama, M.; Ishihara, K.; Handa, S.; Mugita, H.; Maruyama, N.; Koga, H.; Ishigami, A. Bioavailability of vitamin C from mashed potatoes and potato chips after oral administration in healthy Japanese men. J. Nutr. 2012, 107, 885–892.
19. Uchida, E.; Kondo, Y.; Amano, A.; Aizawa, S.; Hanamura, T.; Aoki, H.; Nagamine, K.; Koizumi, T.; Maruyama, N.; Ishigami, A. Absorption and excretion of ascorbic acid alone and in acerola (Malpighia emarginata) juice: Comparison in healthy japanese subjects. Pharm.Bull. 2011, 34, 1744–1747.
20. Carter, B.; Monsivais, P.; Drewnowski, A. Absorption of folic acid and ascorbic acid from nutrient comparable beverages. Food Sci. 2010, 75, H289–H293.
21. Guarnieri, S.; Riso, P.; Porrini, M. Orange juice vs vitamin C: Effect on hydrogen peroxide-induced DNA damage in mononuclear blood cells. J. Nutr. 2007, 97, 639–643.
22. Nelson, E.W.; Streiff, R.R.; Cerda, J.J. Comparative bioavailability of folate and vitamin C from a synthetic and a natural source. J. Clin. Nutr. 1975, 28, 1014–1019.89.
23. Hathcock, J.N.; Azzi, A.; Blumberg, J.; Bray, T.; Dickinson, A.; Frei, B.; Jialal, I.; Johnston, C.S.; Kelly, F.J.; Kraemer, K.; et al. Vitamins E and C are safe across a broad range of intakes. J. Clin. Nutr. 2005, 81, 736–745.
24. Johnston, C.S.; Luo, B. Comparison of the absorption and excretion of three commercially available sources of vitamin C. Am. Diet. Assoc. 1994, 94, 779–781.
25. Davis JL, Paris HL, Beals JW, et al. Liposomal-encapsulated Ascorbic Acid: Influence on Vitamin C Bioavailability and Capacity to Protect Against Ischemia-Reperfusion Injury. Nutr Metab Insights. 2016;9:25-30. Published 2016 Jun 20. doi:10.4137/NMI.S39764