Zamyšlení nad obezitou

Na dnešek, 4. 3. 2021 připadá Světový den obezity. Na rozdíl od oslavy, bychom zde měli vidět varování nad stavem, kam pomalu, ale jistě, společnost směřuje. Počet lidí s obezitou se celosvětově zvyšuje, a platí to samozřejmě i pro ČR. A snad je i každému jasné, že se nejedná jen o estetický problém. Neadekvátní hmotnost provází celá řada onemocnění – postižení kardiovaskulárního systému, výrazné snížení dýchací kapacity, častější výskyt cukrovky, častější výskyt nádorů, častější postižení pohybového aparátu.

Proč nárůst pokračuje, když existuje takové množství výživových poradců, zdravých potravin, aplikací, trenérů, nových sportů a neskutečné množství diet? Jak vidíte, faktorů je celá řada a neexistuje jednoduchá odpověď. Obecně bychom to možná mohli shrnout pod „moderní způsob života“. Je vidět, že podobný trend nastává právě v oblastech, kde se lidé stravovali a žili tradičně, a kam proniká západní způsob života se všemi klady i zápory.

Na jedné přednášce situaci shrnul pěkně pan Marian Jelínek. Je to člověk, kterého si velmi vážím, a kterému vděčím za řadu příležitostí právě v oblasti výživy. Ve své přednášce řekl něco ve smyslu, že dříve nebyly takové možnosti, a tak neexistovaly ani extrémy. S tím, jaké máme možnosti výběru nyní, se právě s extrémy potkáváme – na jedné straně vidíme úspěšné sportovce s propracovaným tréninkovým plánem a týmem specialistů, co řeší psychiku, výkon, regeneraci, stravu a další faktory. Na straně druhé tu máme lidi, kteří se nehýbou, trpí obezitou a přidruženými chorobami.

Pokud se podíváme na několik grafů, příčina bude jasná – konzumujeme příliš mnoho energie (vidíme vzrůstající tendenci):

Zdroj: James Heilman, MD (převzato z wikipedia.org)

Co ale způsobuje takový nárůst energie ve stravě? Proč lidem dříve stačilo energie méně a lidí s nadváhou a obezitou bylo méně? Jedním z možných viníků mohou být UZPP (ultra zpracované potravinářské produkty). Proč si to dovolím tvrdit? Protože existuje velmi zajímavá studie, která právě zkoumala jejich vliv na naši hmotnost. Kdo z vás čtete můj blog, tak jsem ji již v minulosti citoval. Jedná se o studii Hall (2019). Ve studii se jednoznačně prokázalo, že konzumace UZPP vede ke zvýšenému příjmu sacharidů a tuků (dala by se tak najít souvislost mezi výše uvedenými grafy).

Účastníci studie byli rozděleni do dvou skupin, jedna konzumovala z 80% UZPP (pro představu cereálie, sladké pečivo, slazené nápoje, sušenky, slazené mléčné produkty, uzeniny apod…). Druhá skupina konzumovala min. z 80% nezpracované potraviny (luštěniny, ovoce, zelenina, průmyslově minimálně upravené maso, mléčné produkty,…). Sledování trvalo 2 týdny. Každá ze skupin konzumovala 3 jídla dle vlastního výběru a potřeby (ad-libidum), a účastníci měli na konzumaci 60 minut. Dále měli možnost konzumovat podle uvážení i svačiny. Prokázalo se, že účastníci konzumující i UZPP snědli za den o cca 500 kcal více! Výsledek se podepsal na jejich hmotnosti:

Legenda (14 dní sledování): Modře – přírůstek hmotnosti skupiny konzumující UZPP Červeně – úbytek hmotnosti skupiny konzumující čerstvé potraviny

Ve studii byl rozebrán průměrný přírůstek skupiny s UZPP – celkově se jednalo o 0,9kg , z toho 0,5 kg byla voda a 0,4kg tuková tkáň. Druhá skupina pak ztratila 0,3 kg tuku a 0,6 kg vody. Nárůst byl vysvětlen rychlejší konzumací stravy složené z UZPP, a proto centra sytosti v mozku tak patrně nestačí dát signál k ukončení konzumace.

Zajímavá data poskytuje ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR). Situace je poměrně vážná a tendence jsou zhoršující. V průměru má 63% obyvatel problém s hmotností, z toho konkrétně 44% s nadváhou a 19% s obezitou.

Porovnání výskytu nadváhy a obezity u dospělých osob mezi jednotlivými studiemi zdravotního ústavu z let 1993, 1996, 1999, 2002, 2008, 2014. Kritérium nadváhy je BMI > 25:

Porovnání údaje ze tří etap mezinárodní studie The Health Behaviour in Schoolaged Children pro 13leté a 15leté děti v České republice:

Vývoj nadváhy a obezity u 13-ti letých dětí zjištěných opakovaným šetřením v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, které koordinuje Státní zdravotní ústav. Údaje pocházejí z lékařské dokumentace pořizované při pravidelných preventivních prohlídkách. Kritériem dětské obezity je 97. percentil Body Mass Indexu (BMI), nadváha má hranici 90. percentilu. To znamená, že děti s vyšší hodnotou BMI, než má 97 % dětí ve stejně staré populaci dětí stejného pohlaví jsou hodnoceny jako obézní, nadváhu mají děti s vyšší hodnotou než 90 % dětí ve stejně staré populaci. Hmotnost mezi 10. a 90. percentilem je považována za normální.

Vidíme světlo na konci tunelu? Nemyslím si. Situace se zhoršuje, choroby související s nadváhou a obezitou jsou na vzestupu. Existuje několik jiskřiček naděje. Řada odborníků se snaží jít proti proudu, který nás sem zavedl, a jehož doporučení jsou neustále opakována jako mantra. V médiích jsem v posledních 2 týdnech zaznamenal rozhovory s odborníky – řešení diabetu bez znalosti posledních studií, a dále včera vyjádření diabetologa vystupujícím proti keto (LC) stravování. Právě tyto oblasti jsou těmi jiskrami. Existuje celá řada studií prokazujících opak, ale převládá stále spíše odborný názor a držení se zuby nehty zavedených postupů nad daty zjištěnými z aktuálních studií. Ne všichni odborníci ale trvají na zavedených postupech a někteří zkouší i postupy, které jsou odzkoušeny v posledních letech, a které jsou podloženy robustními výstupy.

Jednoduché shrnutí na závěr? Možná neexistuje, ale možná stačí i následující: vyhýbejte se v maximální míře UZPP, konzumujte čerstvé, průmyslově nezpracované potraviny, dopřejte si dostatek spánku, najděte si pohybovou aktivitu a hlídejte si svoji hmotnost. Pokud potřebujete zhubnout, obraťte se na specialistu – víme, že existuje vyšší úspěšnost při pravidelných návštěvách (i na to je studie 😊 ). Není lepší čas na změnu, než včera – dnes už máte fungovat podle racionálních pravidel, tak to napravte 😊 Zítra už je pozdě, protože změnu můžete odkládat donekonečna.

Článek ke dni obezity, který připadá na 4. 3. 2021